3.kapitola - Dlouhá noc

14. července 2011 v 18:55 |  Těžký život Yaoistky
Takže, třikrát sláva. Konečně jsem dopsala další kapitolu Yaoistek, speciálně věnovanou Zerovi, který ji po mě loudil. Takže doufám, že udělá radost ^^


Zoe seděla u baru a spokojeně jedla likérovou špičku, když tu se u ní objevil jakýsy zrzavý bishík s páskou přes, a ležérně se opřel o pult.
"Ahoj, tebe jsem tu ještě zatím neviděl. Chodíš sem často?" Zoe se na něj laškovně usmála. Tenhle chlapík se jí moc líbil.
"No, ani moc ne," odpověděla.
"Ahoj, nechtěla bys koupit nějaké pití," ozvalo se z druhé strany. Tam byl ještě hezčí, stříbrovlasý chlapec. "Mimochodem, já jsem Hayato," usmal se na ni.
"No, vlastně,...proč ne," začala s ním flirtovat.
"Hele, dej si odchod, já ji viděl první," začal se ohánět chlapík s páskou přes oko.
"Che, a ty myslíš, že u ní máš šanci?"
"Chlapci no tak," snažila se je uklidnit. "Já si přeci mohu vyjít s oběma...a možná-"
"Zoe, Zoe vstávej," ozvalo se odkudsi. "Zoe, no tak."
Zoe sebou trhla a snažila se mezi hvězdičkami zaostřit místnost.
"C-c-co je?" ptala se zmateně.
"Nic, jen si tu usla," objasnil jí to její bratránek. "O to by ani nešlo, ale slintat jsi teda fakt nemusela."
Zoe tiše zaskučela. Takový krásný sen se jí zdál, co na tom sejde, že Gokudera s Lavim byli trochu mimo charakter. Sáhla po sklence s pivem, znuděně z ní začala upíjet a snažila se ignorovat dědovy pokusy o flirt s bratránkovou přítelkyní. Snad se brzy opije natolik, že usne a bude se jí zdát o tom, že je ve trojce s dospělým a patnáctilettým Gokuderou.

Karen se rukana opírala o umyvadlo a snažila se vymyslet, co dělat. Dobře, co by udělal na jejím místě Gokudera? Byli tu dvě možnosti, bud' by odešel nebo by to tu vyhodil do vzduchu. Druhá možnost se jí zamlouvala víc, ale expert na výbušniny nebyla a kde by ted' nějaké sehnala? A co Komui? ...Odešel by nebo to tady zdemoloval Komurinem. Tahle možnost taky padla, protože nějakého Komurina tady sežene těžko a na to, aby si nějakého udělala, byla přes techniku blbá. A co takhle Lusi z Elfen lied? Myšlenka povraždění všech v místnosti vyvolala na její tváři úsměv psychopata, a být to v anime, tak by se jí jistě nebezpečně zablýskly brýle.. Jak tam tak stála a přemýšlela o možnostech se vykroutit z téhle schůzky, k její smůle bez použití násilí a destrukce, dveře jedné kabinky za ní se otevřely.
"Hele...co děláš na pánskejch záchodech?" optal se jí dotyčný mladík cca jejího věku v mírně podnapilém...no spíš opilém stavu.Karen se na něj napřed vylekaně otočila, ale pak mu objasnila situaci.
"Ehm...ale tohle jsou dámský záchody."
"Aha," zamyslel se. "Co dělám na dámských záchodech?" snažil se pochopit.
"Am...tak to ti bohužel neřeknu," řekla a chtěla jít, když se dotyčnému znatelně navalilo. Prudce se otočil a začal zvracet do záchodové mísy. A na Karen padla Sofiina volba. Má tu s ním zůstat, i když ho vůbec nezná, ale zase je vidět, že je mu extrémě blbě? Nebo jít do bezpečí za Veronicou a jistým Lucasem, ale muset snášet nabalování a dohazování? Zdrceně si povzdechla, odvrátila se od dveří a navzdory očividné situaci se zcela nemístně zeptala: "Hele, jseš v pohodě?"
"Proč se na mě všichni vykašlali?" zeptal se ufňukaně.
"To ti řeknu těžko," dřepla si k němu a do nosu ji uhodil zápach zvratků.
"Proč, sakra? Vysokou jsem měl v osmnácti, na vědeckém poli v astrofyzice jsem měl už dva úspěchy. A oni coby osobního asistenta šéfa jmenovali prsatou anorektičku co ani neví, co je to Cavalierův princip," řekl ufňukaně a hlava se mu sesula na její rameno. Karen ztuhla.
"Eh-eee,...no-to je něco s kružnicemi, že?" optala se nejistě.
"A ještě mě ti dva zavedou sem, a pak mě tu nechaj takhle. Proč na mě všichni kašlou?"
Když se ale Veronica chtěla jít o dvacet minu později podívat Kde karen vězí, tak dívka dorazila ke stolu.
"Ehm...hele, promiň ale já už musím, " řekla Karen.
"Co? Ale říkala jsi, že máš volno," podivila se Veronica.
"Jo, ale něco mi do toho vlezlo."
"Sakra, holka, proč, nejseš taky jednou sobec? To tě zabije se taky jednou za čas pobavit?"
"Ale ..." začala Karen, ale nakonec raději zmlkla. Vysvětlovat jí něco bylo zbytečné. "Hele, fakt se omlouvám, ale já už musím, jinak nestihnu autobus. Zatím," mávla na ně a šla, připadala si sice jako debil, ale to byla jen malá obět'. Každopádně, to horší ji ještě čeká.
"Hele, kde že jsi říkal, že bydlíš?" zeptala se strhaně onoho opilého chlápka ze záchodů.
"Eeee..." vydal ze sebe. Karen si povzdechla. Nějak se od ní nechtěl odtrhnout, a pořád mlel cosi o tom, že ona jediná ho vyslechla, a že je tudíž jeho jediná kamarádka. Jediná možnost, jak se ho zbavit, bylo odvést ho domů.
"Puč mi tašku, " sebrala mu jeho tašku a začala se v ní přehrabovat, v marné sneze najít něco, kde by bylo napsáno, kde bydlí, přičemž si nepřestávala v duchu nadávat, proč je tak blbá.
"Vinceton Street 85," řekl nakonec a Karen zaúpěla. To je, sakra, kde? Hele, mobil. Trochu ho začala zkoumat ve snaze najít v něm GPS navigaci.

Zoe se raději zavřela v pokoji. Vážně už jí lezlo na nervy, jak se jí pořád snaží někdo nacpat nějakou tu skleničku, když už ví, že má dost. Upřímně litovala, že u sebe nemá notebook, nebo spíš, že na počítač tady nemůže. A pozorovat, jak se permanentně snaží udržovat strýce Franka v klidu ji už po pár oslavách přešlo. Vzala mobil aby zavolala Karen. Upřímně by se ted' raději dívala na Sekai ichi hatsukoi. Vážně doufala, že Onodera s Takanem na to brzy vlítnou.
"Zoe, no tak. Pojd' ještě na skleničku," vrazil dovnitř děda.
"Dědo, už ne. Já už mám dost," zaúpěla.

Karen se nadechla, aby si dodala odvahy a zazvonila. Vážně doufala, že to bude tento byt, protože jinak jela přes půlku města zbytečně, a poslední autobus jí jel za deset minut. Původně měla v plánu vyštrachat klíče a otevřít mu. Jenže podle poštovní schránky a zvonku zjistila, že nebydlí sám. Minutu tam stála a srdce měla až v krku, když jí otevřela jakási zelenooká dívka s téměř bílými vlasy a ofinkou, téměř zakrývající oči.
"Ehm-d-dobrý večer," začala Karen nervózně. "P-romiňte, ale...ale bydlí tady-"
"Čus ségra," skočil jí Dwight (jeho jméno zjistila podle občanky) do řeči a vlítl do dveří.
"Takže bydlí," řekla si Karen pro sebe
"Panebože, jak ses mohl takhle ztřískat?" začala jeho sestra.
" Já nevím, to bude zřejmě nedostatkem imunity na alkohol v důsledku nízkého procenta požívání," mlel.
"Padej donitř," přikázala, ale Dwight pevně objal Karen.
"Já bez svý kamarádky nikam nejdu. Vid', že jsme kamarádi," řekl prosebným tónem a stejně prosebně se na ni podíval.
"Když ti to udělá radost."
"Hele, pomůžeš mi s ním?" optala se jí jeho sestra zoufale.
"Mě asi nic jinýho nezbyde," odfrkla si a podívala se na Dwighta, který byl na ní stále nalepený. Když ho společnými silami uložily do postele, zjistila Karen, že autobus jí jede za dvě minuty.
"Hele, a nechceš tu přespat?" navrhla jí Dwightova sestra.
"Ne, díky moc, ale ne. Já už musím mazat," vytáhla mobil. "Za chvíli mi jede-" zarazila se, když z displeje zjistila, kolik je. "Sakra," zanadávala.
"To je v pohodě, já ti něco půjčím,"řekla sestra a zalezla do nějakého pokoje.
"Ehm,...a je to vůbec vhodný?" zeptala se Karen nejistě. "Vžyt' mě ani neznáte."
"Hele, dovedla jsi ho domů bez toho, aniž bys mu něco sebrala,...jo, a ještě mu tě chci zítra omlátit o hlavu," dodala.

"Tak co? Kdo si to se mnou rozdá?" zaječel strýc Frank v opilecké euforii.
"Prosím tě, uklidni se," vymlouval mu to jeho bratr. Zoe dopila skleničku a zvedla se aby šla na záchod.
"Co? Hele, ty mi nebudeš říkat, co mám dělat, jasný?"
"To už trochu přeháníš, sedni si a máma ti donese kafe."
Kdyby Zoe nebyla v podnapilém stavu, tak by její pud sebezáchovy byl silnější. Ted' ale lítala ve vesmíru, ve kterém bylo plno bishounenů, kteří se po sobě plazili. Takže jaksi nevnímala dění okolo a procházela kolem strýce Erica, Frankova bratra.
"Sakra, řekl jsem ti...at' mi nerozkazuješ." Pak už Zoe viděla jen hvězdičky.

"Zlomenej nos?" snažila se Karen pochopit situaci.
"No jo, no," přiznala Zoe ne příliš ochotně do telefonu, mezitím, co jí na něj doktor dával speciální náplast, a sestra jí chladila monokl. "Ale ne zlomenej, jenom, naraženej."
"Ale i tak. Co jsi, panebože, dělala?"
"Já nic. Já jen šla kolem, když byl strejda Frank v ráži."
"Aha," prohlasila mírně cynicky. "Bóže, ty jak u sebe nemáš svýho Gokuderu, tak..." nechala větu nedokončenou.
"No jo, no. Hold jsem dame Tsuna,"
"Ale to vůbec není pravda, Juudaime, na vás není nic špatného, to jenom ostatní jsou kreténi."
"Vždyt' ani Kyoko-chan si mě pořádně nevšímá."
"Na Kyoko-chan se vykašlete, vždyt' máte mě, svoji pravou ruku."
"Hiiii, c-co to povídáš, Gokudera -kun,"
"Miluji vás, Juudaime."
"Až tak?"
"Hai."
"Hm. A co to rande?" zaptala se najednou Zoe. Karen, sedíc ve vypůjčených šortkách a volném tričku a gauči, otočila hlavu směrem k Dwihgtovu pokoji.
"To mi neuvěříš," řekla nakonec.
"Něco zásadního?"
"Ani ne, já ti to raději řeknu osobně."
"Tak fajn."
"Tak mě ale napadlo,...Tsuna je asi pravák, že jo?"
"Asi jo, proč?"
"No co asi dějlají chlapi se svojí pravou rukou? A když je Gokudera jeho Pravá ruka..." Zoe se rozesmála.
"Hej, tak to mě vůbec nenapadlo. Hele, já už musím končit, zatím dobrou."
"Oyasumi, ore no Juudaime." nasadila Karen znovu Gokuderův tón hlasu.
"Oyasumi, Gokudera-kun," popřála Zoe a zavěsila.
"To mi řekněte, co je tohle za noc," zavrčel doktor, co šel kolem, a sestra odhrnula závěs, za kterým bylo ještě jedno lůžko.
"Hele, ahoj," pozdravil dotyčný na lůžku překvapeně, a Zoe si snažila vybavit, odkud ho zná. Vypadal tak na pětadvacet, měl tmavé vlasy, hnědé oči a strniště.
"Hele, nebyl jsi na loňským Animeconu?" zkusila.
"Jo, ty si to nepamatuješ, dávala jsi mi banán," řekl.
"Promiň, asi si nevzpomenu."
"Bavili jsme se spolu po promítání D.Gray-mana. Byl jsem tam v cosplayi Allena."
"Moyashi?" vyvalila Zoe oči. "Teda, já bych si ani nevzpomněla. A co tady děláš?"
"Můj Kanda mi dal přes držku a přerazil mi dva zuby," řekl a Zoe si ted' všimla modřiny na tváři.
"No jo, celej Kanda," zasmála se."Copak jsi mu proved? Snědl jsi mu sobu?"
"Ne, napil jsem se a začal psát Ellen," přiznal zahanbeně, a Zoe vyvalila oči podruhé.
"Ona to zkouší i na tebe?"
"Jak i na mě?" nechápal.
"No, do mě jednu dobu taky valila, ale nakonec jsem zjistila, že má rozdělaný i jiný, tak jsem se na ni vykašlala."
"Jo, on mi taky tvrdil, že to je děvka." řekl a Zoe se musela pro sebe usmát. Nakonec byla ráda, že od strejdy dostala. Bohužel ale dodal: "Ale já si myslím, že je milá."
 


Komentáře

1 Neru-chan Neru-chan | 4. srpna 2011 v 0:46 | Reagovat

Achjo... proč je to až tak pravdivý? :D
Jinak moc hezký! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.